Finální znění zákona, kterým se mění živnostenský zákon v části týkající se vázaných živností Poskytování služeb v oblasti psychologického poradenství a diagnostiky a Poskytování služeb v oblasti poradenské psychoterapie najdete na těchto odkazech: Zákony pro lidi nebo e-Sbírka. Změny jsou účinné od 1. 7. 2026.

Poskytování služeb v oblasti psychologického poradenství a diagnostiky

Název živnosti se změní z Psychologické poradenství a diagnostika na Poskytování služeb v oblasti psychologického poradenství a diagnostiky. Změnu názvu vázané živnosti u stávajících poskytovatelů psychologického poradenství a diagnostiky budou řešit živnostenské úřady automaticky, a to nejpozději do 1. 10. 2026.

Nově je pro tuto vázanou živnost vyžadován magisterský stupeň psychologického vzdělání.

„vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu psychologie, ve studijním oboru psychologie (pokud byl studijní program akreditován před 1. zářím 2016), a v případě jednooborového studia 1 rok praxe v oboru a v případě víceoborového studia 3 roky praxe v oboru“

Od 1. 7. 2026 nebude možné nahrazovat chybějící kvalifikaci odpovědným zástupcem. Tato vázaná živnost bude nově zařazena do přílohy č. 5 živnostenského zákona, která obsahuje seznam živností, jejichž výkon je podnikatel zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností.

Kdo psychologické poradenství a diagnostika poskytoval už před účinností změny (1. 7. 2026) musí splnit podmínky stanovené v § 7 odst. 6 živnostenského zákona do 1. 7. 2027, tj. zajistit výkon činností pouze fyzickými osobami splňujícími odborné požadavky uvedené v příloze 5.

„Podnikatel, který přede dnem 1. července 2026 provozoval vázanou živnost „Psychologické poradenství a diagnostika“ podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2026, a ode dne 1. července 2026 provozuje vázanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Poskytování služeb v oblasti – psychologického poradenství a diagnostiky“ podle přílohy č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, je povinen zajistit splnění povinnosti stanovené v § 7 odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb. nejpozději do 1. července 2027.“

Poskytování poradenské psychoterapie

Zavádí se nová vázaná živnost Poskytování poradenské psychoterapie. Pro získání oprávnění k poskytování poradenské psychoterapie bude potřeba doložit:

a) VŠ vzdělání v magisterském studijním programu;

b) doklad o absolvování komplexního psychoterapeutického vzdělávacího programu:

„doklad o absolvování komplexního psychoterapeutického vzdělávacího programu akreditovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí, schváleného pověřeným zařízením Ministerstva zdravotnictví nebo schváleného nebo akreditovaného jiným ministerstvem nebo jeho pověřeným zařízením, jimž přísluší schválení nebo akreditace programu podle zvláštního právního předpisu, nebo doklad o absolvování psychoterapeutického výcviku v rozsahu nejméně 500 hodin rozložených do období nejméně 5 let, pokud účastník vzdělávání tento výcvik absolvoval nejpozději 31. prosince 2007, nebo komplexního psychoterapeutického výcviku zahrnujícího teoretické vzdělávání, sebezkušenost a supervizi v rozsahu nejméně 500 hodin rozložených do období nejméně 5 let, pokud účastník vzdělávání tento výcvik absolvoval nejpozději 30. června 2026“;

Dle přechodných podmínek lze uznat pro účely splnění podmínek psychoterapeutické výcviky zahájené před účinností zákona (tj. 1. 7. 2025), pokud jsou akreditovány nebo schváleny na základě žádosti poskytovatele výcviku podané do 1. 10. 2026.

c) 160 hod. praxe s klienty se závažnými psychickými poruchami:

„160 hodin praxe v oboru psychologie, adiktologie, ergoterapie, sociální práce, speciální pedagogika, ošetřovatelství, všeobecné lékařství, fyzioterapie, psychoterapie, arteterapie, supervize, sociální pedagogika, andragogika, pedagogika nebo teologie u poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb, který poskytuje služby osobám se závažnými psychickými poruchami (psychotické poruchy, afektivní poruchy, závažné poruchy osobnosti, poruchy příjmu potravy, posttraumatická porucha a těžká obsedantně-kompulzivní porucha)“;

d) 1880 hod. praxe ve vyjmenovaných oborech a oblastech:

„1880 hodin praxe v oboru psychologie, adiktologie, ergoterapie, sociální práce, speciální pedagogika, ošetřovatelství, všeobecné lékařství, fyzioterapie, porodní asistence, psychoterapie, arteterapie, supervize, sociální pedagogika, andragogika, pedagogika nebo teologie u poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb, ve škole, ve školském poradenském zařízení, v zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, v ozbrojených silách, ve středisku, zařízení nebo centru Ministerstva vnitra, ve věznici, v Probační a mediační službě nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence.“

Dle přechodných ustanovení nemusí praxi podle podle písm. c) a d) dokládat osoby, které ke dni 30. 6. 2026 provozovaly nepřetržitě alespoň 1 rok vázanou živnost Psychologické poradenství a diagnostika nebo volnou živnost Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. U nich se praxe podle písm. c) a d) považuje za splněnou.

„Požadavek na odbornou způsobilost pro předmět podnikání „Poskytování služeb v oblasti poradenské psychoterapie“ podle příloh č. 2 a 5 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, spočívající ve výkonu praxe v oboru se považuje za splněný u osoby, která ke dni 30. června 2026 provozovala vázanou živnost „Psychologické poradenství a diagnostika“ nebo volnou živnost „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2026, nepřetržitě po dobu alespoň 1 roku.“

Pomůcka pro žadatele o oprávnění k poskytování poradenské psychoterapie:

Na obrázku je schéma od Dominiky Čechové, které vám může pomoct vyznat se v požadovaných podmínkách pro získání oprávnění k poskytování poradenské psychoterapie.

Stručný popis návrhu a odůvodnění ze dne 25. 4. 2022

Definice problému

V České republice působí odhadem asi 10 000 psychologů, z toho asi 10 % v rámci rezortu zdravotnictví a 90 % mimo něj, a zhruba 2 400 psychoterapeutů, z toho asi polovina v rámci rezortu zdravotnictví a zhruba polovina mimo něj.

Nutno dodat, že tyto profesní skupiny se vzájemně prolínají (např. mnozí psychologové poskytují, mají-li k tomu kvalifikaci, také psychoterapii; někteří psychologové a psychoterapeuti působící ve zdravotnictví vykonávají navíc také svou soukromou praxi). Psychologové a psychoterapeuti poskytují své služby obvykle v rámci pracovního či obdobného poměru nebo na základě živnostenského oprávnění.

Psychologické a psychoterapeutické služby jsou poskytovány v mnoha rezortech a oblastech státní i soukromé sféry – např. zdravotnictví, sociální služby, školství a akademická sféra, doprava, ozbrojené a bezpečnostní sbory, soudně znalecká činnost, služby poskytované v soukromé sféře. Psychologové     a psychoterapeuti působící ve zdravotnictví i mimo něj se významnou měrou podílejí na péči o duševní zdraví, vč. prevence rozvoje závažných psychických obtíží. Vykonávají při tom rozmanité a vysoce odborné činnosti, které mohou mít závažné dopady na život jednotlivců i společnosti jako takové. To klade na tyto profese vysoké nároky, vč. nároků na dodržování základních standardů v oblasti kvalifikace, postupů a etiky. Tyto standardy však mnohdy chybí, jsou neúplné nebo nevymahatelné.

Stávající právní úprava poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb je roztříštěná, různorodá a neúplná. Některé oblasti vztahů reguluje částečně, některé vůbec. Dílčí úpravy se zpravidla týkají výčtu činností a požadované kvalifikace pro vykonávání psychologické specializace (např. psycholog ve zdravotnictví, školní psycholog, psycholog poskytující služby na základě živnostenského zákona). Někdy je požadavek na minimální kvalifikaci zcela nedostačující – např. pro výkon vázané živnosti Psychologické poradenství a diagnostika postačuje bakalářský stupeň ve studijním oboru psychologie, kvalifikaci lze dokonce zcela nahradit „garancí“ odpovědného zástupce.  A někde regulace kvalifikace zcela chybí (např. psychoterapie mimo zdravotnictví, firemní psychologové vykonávající činnosti v zaměstnaneckém poměru, bezpečnostní sbory – zde je obvykle kvalifikace upravena alespoň vnitřními předpisy). V některých případech jsou upraveny dílčí podmínky a postupy poskytování služeb, zpravidla jde o postup při provádění psychologických vyšetření za účelem zjišťování osobnostní způsobilosti k výkonu některých povolání či činností (např. osobnostní způsobilost příslušníků bezpečnostních sborů, osobnostní způsobilost pedagogických pracovníků, dopravně psychologická vyšetření). Kromě několika málo rezortů a oblastí působení psychologů  a psychoterapeutů (např. zdravotnictví) nejsou upraveny další podmínky poskytování těchto služeb, např. prohlubování a udržování kvalifikace, nakládání s psychologickou dokumentací, mlčenlivost  a poskytování informací či ochrana psychologických metod a postupů.

Vzhledem k působení psychologů a psychoterapeutů napříč různými rezorty a oblastmi a absenci společné právní úpravy, která by upravovala základní standardy poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb, neexistuje také žádná zastřešující instituce nebo organizace, která by je sjednocovala a podporovala jejich spolupráci, dohlížela na kvalitu poskytovaných služeb, poskytovala metodické vedení a zastávala zájmy těchto profesionálů a jejich klientů.

K čemu stávající stav vede v praxi?

• K poskytování služeb osobami s nedostatečnou kvalifikací nebo bez ní.
• K obtížné orientaci klientů v psychologických a psychoterapeutických službách a potřebné kvalifikaci jejich poskytovatelů a v důsledku toho ke zvýšenému riziku využívání nekvalitních služeb, vč. služeb, které jsou s psychologickými či psychoterapeutickými službami zaměnitelné.
• K nejednotnosti v postupech psychologů a psychoterapeutů, kteří mnohdy sami nevědí, jak postupovat, např. v oblasti nakládání s psychologickou dokumentací, poskytování informací apod. – a to nejen z důvodu roztříštěné, nepřehledné nebo neúplné právní úpravy, ale také např. v důsledku rozporů s „nezávaznými“ etickými standardy profese.
• K různorodým podmínkám pro poskytovatele stejných služeb, jak se např. ukázalo v průběhu pandemie Covid-19, kdy psychologům a psychoterapeutům vykonávajícím činnosti v rámci živnosti bylo poskytování služeb opakovaně zakázáno, zatímco v jiných oblastech (např. zdravotnictví, bezpečnostní sbory aj.) byly tyto služby nadále poskytovány bez větších omezení.
• K nízké ochraně profese.
• K velmi limitované postižitelnosti poskytovatelů služeb a omezené možnosti klientů domoci se pomoci.

To vše pak vede především k nízké ochraně klientů a zvýšenému riziku jejich poškození.

Cíl návrhu zákona

Navrhovaným zákonem bude upravena oblast vztahů subjektů při poskytování psychologických  a psychoterapeutických služeb (tj. profesionálů, kteří poskytují služby, a adresátů těchto služeb), která zvlášť dosud není v právním řádu upravena. Návrh zákona počítá s ustavením profesí psycholog a psychoterapeut coby svobodných povolání obdobně, jako je to u jiných povolání s významným dopadem na život občanů ČR – například advokáti, architekti, lékaři, farmaceuti a další profese.

Základní body regulace

• Požadavek na minimální kvalifikaci psychologa a psychoterapeuta a ochrana titulů obou profesí.
• Vymezení psychologických a psychoterapeutických služeb a jejich poskytovatelů.
• Zakotvení základních standardů poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb, vč. etických standardů a prohlubování a udržování kvalifikace.
• Regulace dalších podmínek poskytování služeb – mlčenlivost a poskytování informací, ochrana psychodiagnostických metod a nakládání s psychologickou dokumentací.
• Komora – profesní samospráva (psychologická a psychoterapeutická komora), její orgány a fungování, samostatné sekce pro obě profese a další členění dle specializací, činnosti (vč. akreditačních řízení), kárné řízení, vedení seznamu poskytovatelů služeb (psychologů, psychoterapeutů a FO/PO poskytujících tyto služby jejich prostřednictvím), působnost komory.
• Přestupky a sankce – zejm. poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb nebo služeb s nimi zaměnitelnými osobami nesplňujícími kvalifikační a další podmínky dle tohoto zákona.

Přepokládané přínosy regulace

• Zvýšení kvality a dostupnosti psychologických a psychoterapeutických služeb.
• Zvýšení ochrany klientů, vč. usnadnění jejich orientace v těchto službách a jejich poskytovatelích a zefektivnění možnosti dovolat se pomoci a nápravy v případě pochybení odborníka nebo nekvalifikované osoby.
• Zvýšení ochrany a prestiže obou profesí.

Principy a pojetí návrhu zákona

1. Obecnost a přehlednost: Obecná úprava týkající se všech psychologů a psychoterapeutů – tj. zákonná úprava by měla být co nejobecnější a přehledná; konkrétnosti, které není nutné upravit zákonem, by řešily komory, případně upravovaly prováděcí předpisy.
2. Respektování již existující legislativy vztahující se k jednotlivým specializacím: Stávající právní úprava, resp. jednotlivé předpisy vztahující se k psychologickým či psychoterapeutickým službám, se týkají jednotlivých specializací (např. činnost psychologů a poskytování psychoterapie ve zdravotnictví, psychologické služby v bezpečnostních sborech, činnost akreditovaných dopravních psychologů); zákon by neměl být v rozporu s touto stávající legislativou, bude ji však sjednocovat a doplňovat v bodech, kde regulace chybí – zejména zakotvení základních standardů poskytování těchto služeb, které jsou společné pro tyto profese napříč jednotlivými oblastmi a specializacemi.
3. Směřování ke sjednocování a podpoře spolupráce psychologů a psychoterapeutů napříč všemi oblastmi a rezorty.

Dne 17. 4. 2022 podepsali předseda Unie psychologických asociací ČR PhDr. Michal Walter a předseda České asociace pro psychoterapii PhDr. Jiří Drahota Memorandum o spolupráci na ustavení společné České komory psychologů a psychoterapeutů.

Dne 24. 1. 2022 prezentovali Mgr. Michaela Borovanská, Ph.D. a PhDr. Michal Walter informace k záměru zákona o psychologických činnostech a komoře na jednání Pracovní skupiny Výkonného výboru pro řízení implementace Strategie reformy psychiatrické péče. Pro zobrazení prezentace klikněte prosím na obrázek níže.