Archiv rubriky: Legislativní komise

Naděje pro českou psychoterapii a psychologii – návrh legislativní úpravy míří do odborné diskuse

Publikováno | Autor:

Praha, 1. září 2023. Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) a Unie psychologických asociací ČR (UPA ČR) startují odbornou veřejnou debatu o novém zákoně o psychologických a psychoterapeutických službách. Cílem je široký konsensus napříč odbornou obcí. Legislativní úprava, která zatím v Česku chybí, by přinesla přehlednost a vyšší dostupnost psychoterapie i psychologie, nižší náklady pro stát a transparentní prostředí pro odborníky v oboru.

„O legislativní zakotvení psychoterapie usilujeme již řadu let,“ říká Jiří Drahota, předseda České asociace pro psychoterapii. „Především pandemické roky ukázaly, jak důležitá je psychoterapeutická pomoc v péči o duševní zdraví. Na konkrétním textu zákona jsme spolu s odborníky z řad psychologů pracovali dlouho a intenzivně. Nyní již máme v ruce konkrétní text zákona a těším se na odbornou diskusi, po jejímž ukončení se pokusíme tento návrh dostat do Parlamentu a do legislativního procesu.“

„Vytvoření a prosazení zákona o psychologických službách je naším dlouhodobým záměrem. V průběhu pandemie jsme navázali spolupráci s ČAP a zjistili jsme, že máme podobné cíle i smýšlení, a proto jsme spojili síly. Obě profese mají mnoho společného. Mnozí psychologové jsou zároveň psychoterapeuty. Společný zákon a komoru sdružující psychology a psychoterapeuty vnímám jako dobrou cestu k rozvoji a udržování kvalitních a dostupných psychologických a psychoterapeutických služeb v Česku,“ říká Michal Walter, předseda Unie psychologických asociací ČR.

Zákonná úprava je prostředkem, který jako jediný může plně ošetřit klíčové podmínky a požadavky pro kvalitní výkon psychoterapeutické a psychologické profese. Jedná se především o etické standardy, celoživotní vzdělávání, povinnost mlčenlivosti a další aspekty, které slouží zejména k ochraně veřejnosti.

V Česku je poskytování psychoterapie mimo zdravotnictví nedostatečně upraveno, přitom více než polovina psychoterapeutů a psychoterapeutek působí v jiných sektorech, například ve školství, v sociálních službách, ústavní péči či soukromé sféře. To má za následek nepřehlednost a nedostupnost odborné péče a také potenciální navyšování zdravotnických výdajů na řešení zanedbaných obtíží.

Stejně tak psychologové a psycholožky poskytují své služby v různých resortech a oblastech veřejné i soukromé sféry. Neúplná a roztříštěná legislativa týkající se obou oborů vede k nejednotným standardům a kvalitě poskytování služeb. Nadto neexistuje účinná ochrana proti nekvalifikovaným osobám, které poskytují služby snadno zaměnitelné se službami psychologickými a psychoterapeutickými. Výsledkem je především současná nízká ochrana klientů, mnohdy se nacházejících v tíživé životní situaci a zvýšeně zranitelných.

Věříme, že náš záměr, který tuto neuspokojivou situaci řeší, najde podporu nejen napříč odbornou veřejností, ale i společností jako takovou. Více informací k navrhovanému zákonu a komoře na: www.komorapap.cz, kde je k náhledu i návrh znění textu zákona a důvodové zprávy.

Kontakt pro média: Andrea Brožová, brozova.andrea@gmail.com, 721 150 737

Česká asociace pro psychoterapii z. s. (ČAP)

Asociace vznikla v roce 2001 jako profesní organizace sdružující psychoterapeuty*ky ze všech oblastí, kde se psychoterapie aplikuje. Cílem ČAP je pak vytvořit takové legislativní podmínky, ve kterých je psychoterapie jednoznačně definována a její příjemci a poskytovatelé mohou tak transparentně tyto služby užívat a poskytovat. K dnešnímu dni má asociace 1200 řádných či kandidátních členů*ek, což z ní dělá největší profesní organizaci sdružující psychoterapeuty*ky v ČR. Více na www.czap.cz

​Unie psychologických asociací ČR, z. s. (UPA ČR)

Unie psychologických asociací České republiky, z.s. (UPA ČR) byla založena v roce 1995 jako zájmové sdružení právnických osob – psychologických asociací. Její hlavní prioritou je oblast legislativy, zejména prosazení zákona o psychologické činnosti a psychologické komoře. V současnosti sdružuje UPA ČR 8 různých psychologických asociací se stovkami psychologů*žek. Více na: www.upacr.cz

Návrh zákona o psychologických a psychoterapeutických službách

Publikováno | Autor:

Stručný popis návrhu a odůvodnění ze dne 25. 4. 2022

Otevřít v PDF

Definice problému

V České republice působí odhadem asi 10 000 psychologů, z toho asi 10 % v rámci rezortu zdravotnictví a 90 % mimo něj, a zhruba 2 400 psychoterapeutů, z toho asi polovina v rámci rezortu zdravotnictví a zhruba polovina mimo něj.

Nutno dodat, že tyto profesní skupiny se vzájemně prolínají (např. mnozí psychologové poskytují, mají-li k tomu kvalifikaci, také psychoterapii; někteří psychologové a psychoterapeuti působící ve zdravotnictví vykonávají navíc také svou soukromou praxi). Psychologové a psychoterapeuti poskytují své služby obvykle v rámci pracovního či obdobného poměru nebo na základě živnostenského oprávnění.

Psychologické a psychoterapeutické služby jsou poskytovány v mnoha rezortech a oblastech státní i soukromé sféry – např. zdravotnictví, sociální služby, školství a akademická sféra, doprava, ozbrojené a bezpečnostní sbory, soudně znalecká činnost, služby poskytované v soukromé sféře. Psychologové     a psychoterapeuti působící ve zdravotnictví i mimo něj se významnou měrou podílejí na péči o duševní zdraví, vč. prevence rozvoje závažných psychických obtíží. Vykonávají při tom rozmanité a vysoce odborné činnosti, které mohou mít závažné dopady na život jednotlivců i společnosti jako takové. To klade na tyto profese vysoké nároky, vč. nároků na dodržování základních standardů v oblasti kvalifikace, postupů a etiky. Tyto standardy však mnohdy chybí, jsou neúplné nebo nevymahatelné.

Stávající právní úprava poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb je roztříštěná, různorodá a neúplná. Některé oblasti vztahů reguluje částečně, některé vůbec. Dílčí úpravy se zpravidla týkají výčtu činností a požadované kvalifikace pro vykonávání psychologické specializace (např. psycholog ve zdravotnictví, školní psycholog, psycholog poskytující služby na základě živnostenského zákona). Někdy je požadavek na minimální kvalifikaci zcela nedostačující – např. pro výkon vázané živnosti Psychologické poradenství a diagnostika postačuje bakalářský stupeň ve studijním oboru psychologie, kvalifikaci lze dokonce zcela nahradit „garancí“ odpovědného zástupce.  A někde regulace kvalifikace zcela chybí (např. psychoterapie mimo zdravotnictví, firemní psychologové vykonávající činnosti v zaměstnaneckém poměru, bezpečnostní sbory – zde je obvykle kvalifikace upravena alespoň vnitřními předpisy). V některých případech jsou upraveny dílčí podmínky a postupy poskytování služeb, zpravidla jde o postup při provádění psychologických vyšetření za účelem zjišťování osobnostní způsobilosti k výkonu některých povolání či činností (např. osobnostní způsobilost příslušníků bezpečnostních sborů, osobnostní způsobilost pedagogických pracovníků, dopravně psychologická vyšetření). Kromě několika málo rezortů a oblastí působení psychologů  a psychoterapeutů (např. zdravotnictví) nejsou upraveny další podmínky poskytování těchto služeb, např. prohlubování a udržování kvalifikace, nakládání s psychologickou dokumentací, mlčenlivost  a poskytování informací či ochrana psychologických metod a postupů.

Vzhledem k působení psychologů a psychoterapeutů napříč různými rezorty a oblastmi a absenci společné právní úpravy, která by upravovala základní standardy poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb, neexistuje také žádná zastřešující instituce nebo organizace, která by je sjednocovala a podporovala jejich spolupráci, dohlížela na kvalitu poskytovaných služeb, poskytovala metodické vedení a zastávala zájmy těchto profesionálů a jejich klientů.

K čemu stávající stav vede v praxi?

  • K poskytování služeb osobami s nedostatečnou kvalifikací nebo bez ní.
  • K obtížné orientaci klientů v psychologických a psychoterapeutických službách a potřebné kvalifikaci jejich poskytovatelů a v důsledku toho ke zvýšenému riziku využívání nekvalitních služeb, vč. služeb, které jsou s psychologickými či psychoterapeutickými službami zaměnitelné.
  • K nejednotnosti v postupech psychologů a psychoterapeutů, kteří mnohdy sami nevědí, jak postupovat, např. v oblasti nakládání s psychologickou dokumentací, poskytování informací apod. – a to nejen z důvodu roztříštěné, nepřehledné nebo neúplné právní úpravy, ale také např. v důsledku rozporů s „nezávaznými“ etickými standardy profese.
  • K různorodým podmínkám pro poskytovatele stejných služeb, jak se např. ukázalo v průběhu pandemie Covid-19, kdy psychologům a psychoterapeutům vykonávajícím činnosti v rámci živnosti bylo poskytování služeb opakovaně zakázáno, zatímco v jiných oblastech (např. zdravotnictví, bezpečnostní sbory aj.) byly tyto služby nadále poskytovány bez větších omezení.
  • K nízké ochraně profese.
  • K velmi limitované postižitelnosti poskytovatelů služeb a omezené možnosti klientů domoci se pomoci.

To vše pak vede především k nízké ochraně klientů a zvýšenému riziku jejich poškození.

Cíl návrhu zákona

Navrhovaným zákonem bude upravena oblast vztahů subjektů při poskytování psychologických  a psychoterapeutických služeb (tj. profesionálů, kteří poskytují služby, a adresátů těchto služeb), která zvlášť dosud není v právním řádu upravena. Návrh zákona počítá s ustavením profesí psycholog a psychoterapeut coby svobodných povolání obdobně, jako je to u jiných povolání s významným dopadem na život občanů ČR – například advokáti, architekti, lékaři, farmaceuti a další profese.

Základní body regulace

  • Požadavek na minimální kvalifikaci psychologa a psychoterapeuta a ochrana titulů obou profesí.
  • Vymezení psychologických a psychoterapeutických služeb a jejich poskytovatelů.
  • Zakotvení základních standardů poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb, vč. etických standardů a prohlubování a udržování kvalifikace.
  • Regulace dalších podmínek poskytování služeb – mlčenlivost a poskytování informací, ochrana psychodiagnostických metod a nakládání s psychologickou dokumentací.
  • Komora – profesní samospráva (psychologická a psychoterapeutická komora), její orgány a fungování, samostatné sekce pro obě profese a další členění dle specializací, činnosti (vč. akreditačních řízení), kárné řízení, vedení seznamu poskytovatelů služeb (psychologů, psychoterapeutů a FO/PO poskytujících tyto služby jejich prostřednictvím), působnost komory.
  • Přestupky a sankce – zejm. poskytování psychologických a psychoterapeutických služeb nebo služeb s nimi zaměnitelnými osobami nesplňujícími kvalifikační a další podmínky dle tohoto zákona.

Přepokládané přínosy regulace

  • Zvýšení kvality a dostupnosti psychologických a psychoterapeutických služeb.
  • Zvýšení ochrany klientů, vč. usnadnění jejich orientace v těchto službách a jejich poskytovatelích a zefektivnění možnosti dovolat se pomoci a nápravy v případě pochybení odborníka nebo nekvalifikované osoby.
  • Zvýšení ochrany a prestiže obou profesí.

Principy a pojetí návrhu zákona

  1. Obecnost a přehlednost: Obecná úprava týkající se všech psychologů a psychoterapeutů – tj. zákonná úprava by měla být co nejobecnější a přehledná; konkrétnosti, které není nutné upravit zákonem, by řešily komory, případně upravovaly prováděcí předpisy.
  2. Respektování již existující legislativy vztahující se k jednotlivým specializacím: Stávající právní úprava, resp. jednotlivé předpisy vztahující se k psychologickým či psychoterapeutickým službám, se týkají jednotlivých specializací (např. činnost psychologů a poskytování psychoterapie ve zdravotnictví, psychologické služby v bezpečnostních sborech, činnost akreditovaných dopravních psychologů); zákon by neměl být v rozporu s touto stávající legislativou, bude ji však sjednocovat a doplňovat v bodech, kde regulace chybí – zejména zakotvení základních standardů poskytování těchto služeb, které jsou společné pro tyto profese napříč jednotlivými oblastmi a specializacemi.
  3. Směřování ke sjednocování a podpoře spolupráce psychologů a psychoterapeutů napříč všemi oblastmi a rezorty.

Prezentace „Právní úprava psychologické profese – vývoj, aktuální stav, vize“

Publikováno | Autor:

Dne 5. března 2020 prezentovala Mgr. Michaela Borovanská, Ph.D. na konferenci České asociace psychologů práce a organizace příspěvek s názvem “Právní úprava psychologické profese – vývoj, aktuální stav, vize“. Pojednává v něm o činnostech Legislativní komise Unie psychologických asociací ČR, z.s., aktuálním stavu právní úpravy psychologické profese a dosavadních snahách o vytvoření a prosazení zákona o psychologických činnostech a psychologické komoře. Celou prezentaci si můžete prohlédnout po kliknutí na obrázek níže.

Výsledky průzkumu „Aktuální problémy v různých oblastech psychologické praxe“

Publikováno | Autor:

Borovanská, M., & Walter, M. (2018). Aktuální problémy v různých oblastech psychologické praxe: Výsledky průzkumu Unie psychologických asociací ČR 2016-2017. https://doi.org/10.13140/RG.2.2.29636.27524

Tato zpráva podává informace o výsledcích průzkumu realizovaného v letech 2016 a 2017, v jehož rámci se psychologové a studenti psychologie měli možnost vyjádřit k problémům, se kterými se setkávají v různých oblastech psychologické praxe.
Průzkum byl realizován v reakci na připomínky, které nám zaslali členové psychologických asociací a další psychologové k návrhu věcného záměru zákona o psychologických službách a Psychologické komoře z října 2014. Četné připomínky a náměty k návrhu zákona ukazovaly na mnohé problémy, se kterými se psychologové ve své praxi potýkají, a na nutnost je podrobněji zmapovat a porozumět jim a získat tak pevnější základ pro další kroky na cestě ke zkvalitnění psychologických služeb v České republice.